O mně

Jmenuji se Lukáš Vltavský.

Mladý Lukáš Vltavský

Se cvičením jsem začal již na základní škole, protože se mi nelíbilo velké břicho, malý hrudník, nedostatek síly, malá fyzická výdrž atd. Také jsem měl špatné postavení hrudní páteře – hrudní skoliózu, ploché nohy a předsunutou bradu, k tomu neustálou bolest krční páteře. Kvůli těmto uvedeným zdravotním obtížím jsem navštěvoval ortopedického lékaře, který měl mimo jiné později na starost prověřit moji fyzickou zdatnost pro nástup na základní vojenskou službu. Již na základní škole jsem věděl, že na vojnu chci. Po dokončení testování mého pohybového aparátu ještě na základní škole, lékař zvolal: „Proboha, co tam budeš dělat?“ A pokračoval: „Hele, na tom nic nezměníš, na vojnu s tímto zdravotním stavem nemůžeš.“ A já na to povídám: „Ale já tam chci!“ A na to můj lékař říká: „Když budeš ke mně chodit na kontroly do konce základní školy, tak dostaneš modrou knížku. Jinou možnost nevidím.“

S tímto verdiktem jsem moc spokojený nebyl, spíše jsem byl hodně psychicky rozhozený a ještě ve spolupráci s mým pohybovým aparátem to na záchranu nevypadalo. Ale nevzdal jsem to a začal jsem navštěvovat s mým kamarádem klub bojového umění karate a taekwondo. U tohoto sportu jsem zůstal 8 let. Zvýšila se sice moje pohybová zkušenost, ale svalová síla a výdrž stále nepřicházely. Dokonce se díky plochým nohám zhoršovaly bolesti v hrudní a bederní páteři, a to zejména při náročnějších technikách, kde byly kladeny větší nároky na zatížení oblastí pánve a dolních končetin, obzvláště při technice kopů na jedné noze.

Začal jsem uvažovat o tom, že tyto sporty pro mě nejsou vhodné, protože tělesné zatížení při nich bylo pro moje tělo v tomto stavu příliš náročné. Tím začala moje nová cesta s posilováním, ta cesta, která vyřešila všechny mé obtíže popsané v úvodu. Než jsem samozřejmě dospěl k posilování, tak začalo hledání. Nebudu říkat, že se mi přirozené svalnaté mužské tělo nelíbilo. Dle mého názoru vypadá lépe, než tělo vychrtlé nebo rachitické.

No, a všechno začal můj děda Ferdinand, který postupně zasel semínko do mé mysli. Můj dědeček miloval filmy o řeckých hrdinech, jako byli Herakles, Herkules a pak filmy o gladiátorech, no, a posléze další filmové hrdiny jako byl třeba Charles Bronson, který hrál ve filmech Sedm statečných nebo Tenkrát na západě a ve spoustě dalších. Dále pak třeba slavný francouzský herec Jean Paul Belmondo, o kterém můj děda prohlásil, že takhle vypadá správný chlap.

 

A pak to přišlo!

Mladý Lukáš Vltavský

Psal se rok 1991 a mně bylo jedenáct let. Po škole mě navštívil můj kamarád, soused z naší zahrádkářské kolonie, a povídá: „Znáš Arnolda Schwarzeneggera?“ A já: „Koho?“ A kamarád odvětil: „No, mám tu film z roku 1987 Běžící muž, kde hraje. Je to kulturista a herec.“ Film byl v naprosto hrozné kvalitě a zvuk disponoval pouze amatérským rychlodabingem, ale to nevadilo a vidět Arniho, to bylo něco!! Po vzájemné poradě, bylo rozhodnuto, tohle oba chceme. A začala dlouhá cesta plná strastí a potu.

Oba jsme si sehnali jednoručky a provizorní lavičky. Já používal kovové žehlicí prkno a dvě židle. No,  opravdu, bojové podmínky! Dnes je úplně jiná situace, fitka jsou všude dostupná a s profi vybavením. Tenkrát v Čechách nebyly posilovny pro běžné lidi dostupné.

Pak jsem začal i znovu cvičit s kamarádem karate, protože jeho dědeček měl černý pás. To bylo úplně jiné karate než před tím. Po dvou letech domácího posilování bylo také moje tělo již zpevněné a tím pádem pro bojové techniky lépe připravené. Hrudní a bederní páteř již při cviční nebolela. A já najednou měl v 15 letech slušně vyvinuté prsní svalstvo, paže, záda, nohy, ramena a také břišní svalstvo.

Dalším krokem na mé cestě byla v 16 letech návštěva zdejší posilovny, kam jsme společně s kamarádem zašli. Byla to plzeňská posilovna U pěti kruhů, dnešní Koloseum. A to byla ta moje nejlepší zkušenost! V té době totiž v této posilovně probíhalo exhibiční soutěžní utkání kulturistů z let 1994 až 1996. Díky tomu jsem naživo mohl vidět a také mluvit s opravdovými profesionálními kulturisty tenkrát slavných jmen, jako např. s Michalem Staňkem a Vladimírem Tocháčkem a s jejich trenérem. Od jejich trenéra jsem dostal skvělé tipy na cvičení, návody, tréninkový plán a dokonce i knihu, kterou dodnes mám.

A posilování s knihou a tréninkovým plánem od profesionálního trenéra mistrů, to bylo něco!

Výsledky mého posilování byly pro mě požehnáním.

Mladý Lukáš Vltavský

Než jsem začal s posilováním, byl jsem často terčem posměchu a krutých žertů či násilí od mých od přírody lépe fyzicky vybavených spolužáků. Díky svalům, větší síle a výdrži jsem časem dokázal lépe čelit jejich útokům a tím pádem jsem byl i psychicky mnohem odolnější.

O něco později jsem pak objevil i další filmovou hvězdu, Silvestra Stallone neboli Ramba, který je dodnes mým největším oblíbencem. Stal se pro mne jako člověk velkým vzorem a motivací, nikdy se nevzdat nepřízni osudu. Další mocná síla, která mě provázela na cestě k posilování a při úspěšném zdolávání mých zdravotních obtíží. Potíže zmizely, ztratil jsem nadbytečná kila na váze a získal pevné břicho, stabilní bederní páteř, která se zlepšila tak, že při delším stání na nohou jsem dnes naprosto v pohodě, pružnou krční páteř bez bolestí, zlepšily se mi kapacita plic a dýchání díky hrudní páteři, která se posilováním a správným cvičením srovnávala a předsunutá celá levá část hrudníku a držení lebky se zlepšily. Díky všem těmto dosaženým výsledkům mé tělo začalo podávat skvěle výkony a za mě paráda :o))

Když jsem v 18 letech těsně před odborným učilištěm nastupoval na braneckou vstupní prohlídku a již v úvodu zmiňovaný ortoped mě znova po přibližně pěti letech prohlížel, tak nevěřil vlastním očím a jen pronesl: „To je naprosto úžasné!“ Skoro nemohl uvěřit, že jsem to opravdu já. A do mého braneckého dotazníku provedl nový zápis o změně zdravotního stavu, a to z nejhorší skupiny C na skupinu B. Tím pádem jsem mohl na vojnu po škole nastoupit. Nastoupil jsem v roce 2000 a díky mé pohybové a svalové zdatnosti jsem v pohodě přežil tři těžké úvodní měsíce přijímače, které jsou v celém vojenském výcviku nejnáročnější.

Cesta trenéra

Lukáš Vltavský

Po přijímači jsem se dostal do ještě lepší fyzické formy na posádkovém útvaru. A tam také začala moje cesta trenéra. Ze skupiny vojáků si mě vybral instruktor na tělesnou i psychickou přípravu a mě hned bylo jasné, že jsem „doma“. Protože jsem se při jeho výcviku snažil o nejlepší výkony, tak jsem se dostal pod jeho přímé vedení, stal jsem se asistentem trenéra a cvičil jsem s ním ostatní vojáky. A tehdy už jsem věděl, že v budoucnu si udělám Trenérskou školu zakončenou Trenérskou licencí, protože jsem tu zjistil, že mě trénování moc baví.

 

V dospělosti a hlavně po návratu z vojny jsem si pak postupně, jak finance dovolily, vybavil domácí posilovnu velkou činkou a novými jednoručními činkami. Pak přišla na řadu posilovací věž.  

Započalo také hledání vhodné trenérské školy. Na druhý pokus jsem společně s manželkou Sárou v roce 2012 nalezl trenérskou školu Tonus v Praze, pod vedením úžasného trenéra a mistra Evropy v kulturistice Paedr. Petra Tlapáka CSc. Úspěšně jsem složil trenérské zkoušky zakončené odbornou prací.

Moje cesta byla obtížná, ale velmi užitečná. Cvičení a anatomie se staly mým koníčkem a láskou.

Cvičení s lidmi mě velmi naplňuje. Když vidím spokojené klienty, kteří odchází po cvičení z našeho poradenském studia na Denisově nábřeží se skvělým pocitem ze cvičení, mám z toho radost a pocit dobře odvedené práce.

Naše studio funguje od roku 2012 do teď. A je srdečně zván každý, kdo se rozhodl něco na svém těle přirozenou cestou vylepšit.

Kdo má zájem můžete si pustit rozhovor na Českém Rozhlase Poradíme Vám kde jsem byl hostem pořadu

link zde: 

Odkaz YouTube rozhlas Youtube https://www.youtube.com/watch?v=Q-FpFfKj1jQ&t=22s&fbclid=IwAR3v6U0p1sujNTpp7Hua7RJ0gvKAJ9FpDI1AuM0xnf-0upS-Ue2l_YSaSSI

 

Těší se na Vás osobní trenér Pohybového studia Lukáš Vltavský

 Rezervace termínu online ZDE »

 

 

Máte zájem o mé služby nebo se chcete na něco zeptat? Napište mi!

Jméno a příjmení: *
Telefon:
E-mail: *

Vaše zpráva: